Me & Diary..

Cena hrdosti

25. března 2011 v 16:32 | Ellie

Hrdost je krásná věc, to jo, ale jak se říká hezky lidově "vocaď pocaď". Hrdost lidi dělá lepšími ale taky nesnesitelnými, v případě že je jí moc. A podle mě existuje vícero druhů hrdosti. Je tu hrdost "neegoistická", to je taková ta že jste hrdí na někoho blízkého, že se zachoval tak jak se zachoval a podobně. Pak je tu hrdost "egoistická", která je záležitostí čistě osobní.
Každý člověk musí mít nějakou tu hrdost, i když se to na první pohled nemusí zdát, protože kdyby neměl aspoň ždibínek této vlastnosti, nemohl by o sobě mluvit jako o člověku. Hrdost je jedním ze základů lidství, hýčkáme si jí po tísíce let a jako taková už se v nás prostě zakořenila. Hrdost nás omezuje a zároveň dává křídla a pokud s ní člověk nakládá citlivě, je mu vždy ku prospěchu. Jenže člověk je tvor mylný, a tak chodí po světě mnoho lidí, kteří nechávají svou hrdost, aby jim zabránila použít i ostatní prostředky rozhodování kterými disponují.
Pak se tu ovšem objeví zákonitě střety mezi takovýmito "přerostlými" hrdostmi a dochází k situacím takovým, že ani jedna strana nehodlá ustoupit i když jí mozek (potažmo rozum) a jiné orgány našeptávají, že právě ustoupení by mohlo být řešením. Hrdý člověk si říká, že přece neustoupí a nesníží se k tomu, aby přiznal chybu a plazil se za tím druhým pro odpuštění, druhá strana je na tom úplně stejně jen s tím rozdílem že se nechce snížit k tomu, že by jako první zakopala válečnou sekeru a šla se usmířit a tím pádem by zákonitě dolejzala a připustila by, že se tolik nestalo; vždyť přece ona je ta které bylo ublíženo! Tenhle přístup je chyba, naše hrdost je sice super věc, ale v tomto případě se obrací těžce proti nám a my jsme hloupí že jí to neprokouknem.
Neříkám, že bychom si měli promíjet všechno, naopak nesmíme si nechat navzájem projít nic, jinak bychom skončili za chvíli asi hodně špatně :-). Já jen říkám, že není tak špatný vyjít si vstříc a dopomoci tak k překonání problému. A neptejte se kdo má udělat první krok, udělejte ho společně. (a potkáte se přesně v půlce ;-) )

Rada pro ty co už něco provedli:
Sakra lidi, občas si uvědomte rozsah toho co jste udělali nebo řekli, to co se může zdát jako banalita může druhýho zabolet víc než si myslíte. Pokud se už člověk urazí a nekomunikuje s vámi, většinou stojí za to vynaložit určité úsilí (spíš VĚTŠÍ než menší) na to, abyste věc urovnali. Mějte důvěru v to, že v tu chvíli udělá první vstřícný krok i ten druhý.

Hledej mě mezi kousky popela

2. února 2011 v 23:43 | Ellie
life in short
Pročítat si po takový době blog nebyl dobrej nápad, oživilo se mi velký kvantum starejch vzpomínek o kterých jsem ani nevěděla, že je v hlavě mám. A přesto tam jsou a teď když o nich vím, mi to prostě nedá a musim něco napsat, i když to pravděpodobně dřív nebo později skončí v rozepsanejch, aby si to náhodou nepřečetli.
Kdo? No, oni, ti se kterými jsem se za tu dobu naučila žít a ti kteří mě pomalu ale jistě měnili a změnili. Kdo? Ti co jsou mými přáteli; osobami bližšími než jsem já sobě samé a přesto o nich nemůžu s jistotou říct, jestli mě znají a jestli jejich přátelství či vztah (ať už je jakýkoliv) ke mně je skutečný.
Zdá se mi, že všechno co bývalo kdysi tak pevné a stabilní jako mramorový sloup se teď bortí a za rozvířeným prachem a sutinami čeká cosi, co nedokážu odhadnout. *sakra tohle jsou hrozný bláboly.. sice krásný, že tu filozofuju, ale na to se dneska už nehraje*
Zkrátka jse o to, že mám určité pochybnosti, a to o všem. Možná, že jsem dřív byla malá a pubertální dívčina, ale neodbytný pocit toho, že život pro mě byl tenkrát opravdu živý se mi momentálně vrývá do mozku čím dál víc. Teď když už jsem "velká" holka, zdá se mi, že všechno beru až moc vážně a s rezervovaností, snahou o věcný pohled. Pro někoho ideální definice dospění mladého člověka; pro vymírající druh duše nezkrotné je to jen další hřebíček do rakve. Možná se jen nechci vzdát svého dětství, možná jsem byla zmanipulovaná okolím k tomu abych se chovala tak jak se očekává... nevím, ba dokonce ani netuším.
Nechci být nijak paranoidní, proto radši nerozvíjím žádné extra konspirační teorie, k čemu taky, já potřebuji důkazy nikoliv domněnky...
Jedno je ale jisté, tenhle pocit tu není bez důvodu, a já ten důvod najdu, a až ho najdu, ať to bude cokoliv, budu stát před jedním z těch větších životních rozhodnutí. Kam se na tomhle rozcestí dám už pak bude jen a jen na mě, a to zcela vážně. Nechat se někým ovlivnit by mohlo být osudné. Nechtěla bych si něco vyčítat po zbytek života.
Ale stejně je to hrozná věc, pochybovat o věcech, které pro vás byly doposud bernou mincí. A já mám hodně pochybností, o jistých lidech, o jistých pocitech vůči nim, o tom zda to co dělají je správné. *a taky mám docela často pochybnosti o mé příčetnosti.. xD*
Jooo je to divnej svět :)

*Jednou jeden člověk řek, že měl radši tu veselou a nedepkoidní Ellie, a já s ním souhlasím. Taky jsem jí měla radši... jen nevim kam se poděla*

O pejscích a jejich páníčcích

27. října 2009 v 21:42 | Ellie
Život nám připravuje různé situace.

Víte co se říká... když si pořídíte pejska, nejdřív jste z něj nadšení a pořád ho obskakujete, ale po nějaké době vás to přejde a najdete si jinou zábavu. A pejsek zůstává sám a pak nastává situace kdy za a) se z něj stane starej mrzutej rafan co nemá rád nikoho a nebo za b) najde se někdo jinej kdo se o pejska stará. Po dlouhé době kdy si původní človíček co si ho pořídil, na něj vzpomene, jde za pejskem a chce si uzurpovat právo nad ním mít vládu, ale pejsek už má jinýho páníčka a toho původního už má jen jako nejvybledlejší vzpomínku v koutku paměti. Náš milý páníček no. 1 se diví a nechápe a zlobí se na pejska i na druhého člověka, že mu pejska vzal, ale nedochází mu že si za to může sám. A tak po nějaké době uraženě odejde a koupí si nového pejska...

Nezapomínejte prosím na své pejsky.

Náročný to život

22. října 2009 v 20:54 | Ellie
Heh zas si tu, jak je u mě v oblibě, postěžuju :-D A i tentokrát to bude nas strastmi každodenního života.
Ok, takže za prvé - nemám ráda podzim xD. Jako roční období co se týče počasí a všeho venku se mi líbí to zas jo, jenže pro moji náladovou náturu je to krapet obtížnější. V jednom kuse se musim přemáhat, abych lidi kolem sebe nezabíjela pohledem nebo abych věčně nevypadala jak totální emák (pozn. ne vždy se mi to povede.. xD).
Viz poslední asi tak dva tejdny - lítala jsem z extrému do extrému, v jednu chvíli milá a veselá a v druhou jsem si připadala jak ten nejubližovanější tvor na světě (nutno dodat, že většinou tam byl prvotní impuls, kterej to vyvolal to zas jo :-D) což muselo většině lidí v mém okolí připadat dost vyšinutý xD.
Navíc je to jak začarovanej kruh, snažím se udržet se jenže lidi popuzení mym předchozim chovánim se tvářej blbě, takže já se zas stáhnu a jdu se ráchat v sebelítosti a mám opět, ano, blbou náladu atd. atd. A z toho vyplývá - lidi buďte ke mně prosím schovívaví ;) snažím se a ani si neumíte představit jak mě to pak mrzí, když mi to vracíte stejnou mincí, tím že mě ignorujete nebo se u mě snažíte vzbudit pocit lítosti. Nemusíte, ten už tam je :-)
Ale co nadělám, holt jsem to já. Ale (děcka pozorte) já se snažimnaladit se na optimisické vlny, na radu Leoše. Řeknu vám ovšem jedno; je to záhul, zvlášť když vám to někteří ve vašem okolí velice znesnadňují (ať už svým chováním nebo činy.. :-P), zkrátka zatim to snažení je jeden velkej error xD ale to se poddá (doufám).

Hmm jako další na seznamu stížností tu máme.. nu ano, škola xD Na tu se nesmí nidky zapomenout. Ústav debilní, čím jsem tam dýl tím víc ho nemám ráda. Teď momentálně pro hromadu učení který mi jde stejně jednim uchem dovnitř druhym ven. Nejradši bych už letos maturovala... protože při představě že tam strávím ještě několik let se mi opravdu dělá husí kůže.Upřímně nevim jak to tam dopřežiju...
A taky nevim jak se naučim dělat zázraky :-D protože třebas taková matika, jo to je mňamka. Soukromě tomu s Ájou říkáme lekce Svahilštiny pro pokročilé, protože nám dvěma nematematickým mozkům to tak zní xD Uznávám, je to vážně sranda vymejšlet o hodinách matiky teorie o tom co by mohla která rovnice, funkce nebo graf znamenat v těch rituálech co provádí kmenový šaman Svahilců (rozuměj tím profesora..), ale o to nevtipnější jsou pak následné písemky, upřímně.. fakt nechci vědět co jsem dostala ze čtvrtletky xD (doufám že nebudu propadat.. xD)
Zbytek předmětů sic není tak hroznej co se týče pochopení, ale zato je k uzoufání nudný. Není se čemu divit, že jsem ve škole přečetla víc knížek než ve svym volnym čase a naučila jsem se luštit křížovky :-D. Fakt haluz. Možná až moc takže téma školy opustím. A nejspíš i ukončím tenhle dementní článek, dost už bylo keců, jde se kalit!! xD (Ba ne.. to až zejtra.. ;) a to ještě možná)

Takže zdar draci! :-P

(edit: no nic nějak k tomu nejde dát obrázek, zku*venej blog.cz, budete se muset obejít bez obrázků děti, dobrou noc xD)

Dopis v láhvi

30. září 2009 v 21:07 | Ellie
I tak by se dal nazvat tenhle příspěvek, anebo taky miliardou jinejch názvů xD tak proč zrovna takhle? Asi protože jsem chtěla něco co by znělo trochu poeticky, to já ráda :-)
Teda řeknu vám, to učení je vážně na hlavu. Dneska dělám všechno možný jen abych si nemusela sednout k chemii a učit se jí, všechno znamená od úklidu pokoje, přes poslech hudby kterou k smrti nesnášim až po kreslení xD Jop chápu, že nemůžu dělat pořád jen to co mě baví, ale učení je xtrém xD a chemii máme beztak až poslední hodinu.. na napsání taháku času dost :-D
Tenhle tejden je fakt na zabití, obzvlášť dnešní den byl.. Celej tejden každej den písemky a to zásadně z toho na co jsem tupá
(viz dnešní první hodina, já v polospánku, utírám slinu která se mi nedopatřením ocitla u koutku úst xD a najednou přijde profesorka se svym "alsooo" a nandá nám testy z němčiny na přídavný jména.. hádejte jak to dopadne, začnu uzavírat sázky xD)
a zbytek dne jsem byla totálně mimo (blbý počasí), utvrdila se v tom že náš ústav je skutečně ústavem jak se patří včetně duševně chorých jedinců, ať už víc či méně.Pak mi nezbylo už nic jinýho než jít domů a tam padnout za vlast do postele xD

Ustupte prosím

21. září 2009 v 22:11 | Ellie
... Vchází dement xD Ano je to tak, opět jsem tu já xD Hrozné to.. :-D Sem si tak přemejšlela a přemejšlela (až mi došlo že přemejšlet bez mozku nejde tak jsem toho nechala xD) a přišla jsem na otázku zda je normální, že v mym věku píšu takovýhle pí*oviny na blog a dělám to co dělám, občas mi přijde, že jsem dosti infantilní xD Ale komu to vadí, mě zatim ne, jen se nad tím pozastavuji..

Hmm další problematiky dnešního dne? Nic moc čéče, abych pravdu řekla po těch dvou nebo třech tejdnech ve škole už jsem se zas dostala do toho, pro školní rok, tak typickýho stereotypu a nudim se. Je to hrozný, domů se sice dostávám s pravidelností až tak kolem 5.-6. hodiny a hodně často i později a stejně musim říct, že se nudim. Jo vim jsem děsná a rozmazlená a zkažená xD Ale zkuste si to někdy sakra bejt v mý kůži a plácat se v tomhle :-D Ano, mohla bych se učit ale.. za prvý zatim nemám co se učit a za druhý učení není moje představa o hodnotné náplni volného času, achjooo kdybych se aspoň měla na co těšit po tý škole ale ono ani to jaksi není možno, protože většinou mě čeká jen hromada krávovin a povinností, který jsou tak rutinní a debilní, že mě fakt nevytrhnou. Ale ok dám si minipředsevzetí - každej den si vytyčim jednu věc na kterou se budu moct těšit a může to bejt i úplná ptákovinka malá. Po týdnu téhle "kúry" to zhodnotim a uvidímě jak to funguje ;) Uhma teď už asi konec páč nevim co dál psát a nechci se zas nechat unýst a zabřednout do ještě větších keců než je tohle xD

Trocha skučení takhle pozdě

13. září 2009 v 23:34 | Ellie
Áno, neodpustím si to, postěžuju si a naházím na sebe špínu xD Poslední dobou si přijdu taková... hm neužitečná. Vůbec si nejsem vědoma toho, že by mi něco kdy šlo pořádně nebo, že bych něco uměla. A když už se najdou chvilky kdy si tak nepřijdu, zabrousím třebas na něčí gallerku na deviantu a hned mě ten pocit satisfakce sama s sebou opustí. Je to děs, vím, někteří (a nebude vás málo) namítnou, že akorát hloupě kecám, že mám talent a kdesi cosi, jenže já jsem si téměř jistá, že nemám, ne takovej abych s tím mohla být spokojená.
Zkrátka, umím mnoho, ale nic tak abych si mohla říct "jo jsem fakt dobrá". A to prosím pěkně ani nejsem nijak přehnanej perfekcionista (teda aspoň mi nepřijde).
Achjo, jak to tak vidím, tak tenhle článek zas budu muset cenzurovat a nejpozději zítra stáhnout z blogu, protože si ho přečte x lidí co mi za to vynadaj do blbců, nebo se na mě budou dívat skrz prsty jako na věčně nevyrvnanou a nespokojenou osobu. Prosím jak je libo, už jsem zvyklá xD

Jo a nemá mě rád Knihovník, takže je to taky v pr**** xD

A taky mě už pěkně sere jak se snažim abych nenasrala ostatní na úkor toho, že jsem pak naštvaná sama na sebe. možná bych s tim něco měla dělat..

A jako poslední vtipná glosa dnešního večera - nemám tahák na chemii co jsem si měla udělat, ještě že píšem zejtra až čtvrtou hodinu, snad tím, že ho budu psát udělám náplň ostatních hodin zábavnější xD

P.S. Ranní vstávání bolí, myslim že to jednou zavedu jako mučení válečných zajatců.

Edit: Sakra! Jak si může relativně šťastnej člověk (to jako já) připadat tak nespokojeně??!! Myslim, že to bude mojí vlastní vinou, zkusim na tom zapracovat... možná

Úvod do problematiky

10. září 2009 v 19:43 | Ellie
Hi mí milí zlatí, jsem tu zas a to z toho prostého důvodu, že nemám kam jinam psát to co ze sebe nejspíš potřebuju dostat za celej ten dnešní den blbec. Začněme hezky od začátku a to tím, že jsem se vůbec nevyspala jelikož a protože mě stále budila má noční můra, i když noční můra je asi přehnaný výraz pro špatný sen, byť je to sen který se snadno může stát skutečností. nicméně díky tomu snu jsem si uvědomila, že bych mohla trošku přehodnotit své jednání v přítomnosti určitých lidí a tak se taky stalo. Přehodnocením chování se rozumí, nereptat při každý možnosti, nestěžovat si na všechno, netvářit se jak kdyby měl nastat konec světa a nemlít pořád jen o sobě (ano skutečně jsem se v těchto všech aktivitách velmi vyžívala xD), to všechno jen kvůli tomu aby pro lidi nebylo tak obtížné zůstávat v mé přítomnosti déle, než jak si žádá slušnost.
Nějak nevím co se to poslední dobou děje, ale snažím se hodně změnit, lidi se prý mění špatně, ale co já vím, třeba budu vyjímka (ne, nebudu.. xD). Je to na jednu stranu asi dobře, znáte to ne takový ty kecy o lepším člověku ve vás atd. jo jsou hezký ale jedna moje část lehce protestuje (ano je to onen skrytý rebela a alkoholik ve mně xD), takže o to těžší je občas dodržet svá předsevzetí... ale jak říkám, nechci aby se ten sen stal skutečností, protože to by mě bolelo a to dost, rozhodně víc než nějaká pitomá změna mé osobnosti k lepšímu. Myslím, že jsem schopná přinést takovouhle oběť na oltář své (snad) lepší budoucnosti.

fuj naskakuje mi husí kůže když vzpmínám na ten sen.. mám z něj fakt asi docela psycho

Mno, přesuňme se dál.. předchozí zjištění a rozhodnutí jsem se už hned dnes pokusila převést do praxe. A mé poznatky z toho: je to šílený přetvařování a je to těžký, ale jde to.. a postupně to bude lepší lepší, až snad jednoho krásného dne zjistím, že už se nemusím přemáhat a půjde to samo, budu to já :-)
(tyjo to jsou fakt emařsko-filosofický texty, ale já si nemůžu pomoct, prostě mám teď takous náladu)

Edit: Achjo.. už zase se mi to nepovedlo.. proč jen neumim držet hubu a vždycky se musim hájit za každou cenu..

Dilema

9. září 2009 v 22:08 | Ellie
Hh, ať si říká kdo chce co chce, psát sem stejně budu, protože mi to občas fakt nedá xD. Třeba teď.., jen asi nebudu tak pilně vyřvávat svoje názory mezi internetový lid. Je fakt blbý když si to tady čte asi tak x milion lidí co znám a u kterých by to, aby si přečetli články co píšu, přeju asi jako poslední věc na světě. Jenže co mám dělat když vzdát se tohohle blogu nechci? Zažil toho se mnou hodně a když si zavzpomínám na ty začátky tak to ve mě prostě vzbudí nostalgii. Plus má (nechci se chválit) docela pěknej design a dobrou adresu xD
Teď však k hlavnímu tématu dne a tím je: nemám ráda jednu jistou osobu a nezbavim se jí nejspíš po následující tři roky, což je nepatrně frustrující... ehh kecy kecy kecy xD neposlouchat, nečíst. Hlavním tématem dne je ve skutečnosti to, že jsem naštvaná na lidi co vydíraj druhý a ignorujou jejich rozhodnutí a stavěj je tak do hodně nepříjemný situace, viz dneska já když jsem byla nucena poslouchat desetiminutové (nejmíň!!) ukecávání, abych vzala záskok v roli za jednu holčinu. Moje x-krát vyřčené jasné NE, nebylo ani v nejmenším bráno v potaz a já tak teď jsem ve velice prekérní situaci, kdy se musím rozhodnout mezi menším a větším zlem (na daný termín představení už mám dohodnuto něco jiného a neméně důležitého) a můj osud je víceméně v rukou štěstěny, protože je ovlivněn docela hodně faktory. A bohužel, jak to tak bývá v nejhorších případech, těmi faktory jsou lidé. Lidi jsou totiž děsně nevyzpytatelní tvorové (viz já xD), takže doufám a držím sama sobě drápy ať to dopadne co nejlíp a já nemusím nikde hrát.

P.S. pojďte, zapálíme tu debilní školu ať je ráno klid na spaní xD!!

A nejen pro tebe Leoši...

1. září 2009 v 21:10 | Ellie
Sakra chtěli jste abych sem psala, tak jsem to udělala a co mi je pak odměnou za to, že pár lidem co si to přečtou (a to prosím čistě z vlastní vůle dobrovolně) sdělím svůj momentální názor založenej na mym racionalismu??!! To že se ozve nějakej Leoš a řekne mi že jsem mentálně narušenej jedinec a bůhvíco ještě. Leoši, já akceptuju tvoje názory a snažím se brát je i z jinýho úhlu pohledu než svýho a pokud to nejde radši se nevyjadřuju, tak se pokus prosím taky někdy o trošku té empatie, fakt by to nezaškodilo.

Takže psát jo?

3. srpna 2009 v 15:38 | Ellie
Hh tak vy chcete abych sem psala? Tak dobrá, abych pravdu řekla, asi se mi po tom krapet stejskalo - po tom vypisovat všechny svoje myšlenky někam kde si to může přečíst kdokoliv xD.

Co to proboha dělám??!

27. července 2009 v 15:59 | Ellie
Hej, jsem já vůbec ještě normální když píšu na blog po tak dlouhý době? Zvlášť když ani nemám co psát a jedinej důvod proč ten blog ještě existuje je to, že nesnáším vyhazování vzpomínek? :-D Ne, tohle vážně není normální... Zvlášť když je venku tak hezky a já tu sedim a plácám hovadiny s prominutim xD Umlaťte mě něčim hodně tupym a´t už mě přejde dělat krávoviny a jdu radši na vzduch xD

"Místo pro vaší debilní úchylnou reklamu"... anebo taky ne xD

27. ledna 2009 v 21:45 | Ellie
Ježíš to sem se zas k něčemu nechala překecat... xD prej že mám napsat článek i když jsem v rozpoložení takovym, že mi myšlenky lítaj všude kolem jen ne tam kde maj xD Ok, řekla sis o to Štefko! :-D
Tak jo, vůbec nevim o čem psát, třebas o tom že ta škola mě už fakt sere? Ne, to už je tu poslední dobou až moc často, smaotnou by mě to nudilo pořád dokola o tom číst a řekla bych si že autor asi nemá moc fantazie xD Jop, mě teď nezelenaj prsty, je to divný? Štefko? .... Tak prej že ne xD. Ty jo to je zas retardace :-D Po dlouhý době mi tu zas v playlistu hraje fixa a já si uvědomuju, že je to fakt dokonalá skupina :-) Musim co nejdřív na nějakej koncert...
A taky musim vybít energii. Leze na mě totiž jaro, což je na pováženou xD Porád mám zachvaty šílení a hyperaktivity a jsem údajně podle některých citlivějších jedinců i chvílemi neslušná :-P jenže já nejsem! Opravdu ne! xD
Tohle tedy opravdu nebude žádnej filozofickej článek.. spíš to vypadá že jsem zralá na psychiatra.. :-D Hmm o čem bych tu tak ještě mohla psát? Ááá, už to mám! :-) začala jsem hrát Call of Duty 2... nu zábava, jen sem úplná lemra, nikdy dřív jsem totiž hry podobnýho ražení nevyhledávala a nehrála, jenže časy se mění a já získávám brutální choutky na odstřelení pár hitlerů :-D

Vsuvka: Jéžííííši!!! Teď se mi povedlo přepadnout tátu na hajzlu (sem nevěděla že tam je... xD) a jediný co, tak sem zařvala "ježiš sorry!". Vážně vtipné xD

Heh a teď jsem si vzpoměla na vtipnou momentku ze dneška ze školy xD Víťa si přede mne stoupnul, natlačil mě na zeď a koukal mi (údajně) z tý svý vejšky 2 metrů do očí xD načež šli kolem někteří známí lidé a asi si to vyložili krapet špatně.. nevadí, stále ještě pohoda, jenže pak jsem šla do třídy a Víťa mě chytil za pas tak sem ho táhla, už už sem sáhla po klice dveří, jenže já jsem šikulda, takže klika mi vyklouzla a tvrdě jsem dopadla na obě kolena na tý tvrdý dlažbě co je na chodbě xD. Vážně vtipné... Víťo, seš borec díky za další modřiny do mý sbírky na nohou xD
Nebo kalba v pátek u Norka, taky dobrá věc :-) Vlastně od tý doby se datuje ta moje rozjařenost, ono je vážně skvěý procitnout ze zimního spánku, jenže některý lidi už z toho můžou mít po krátký době ujímání. Uvidíme jak se s tím vyrovnají XD
Hehe zejtra zatahuju :-D Jedu na přehlídku vysokejch škol v Praze na Výstavišti (húúú, bacha na to! Minule když jsem tam byla tak lehlo popelem xD). Jsem na to zvědavá, třeba si fakt vyberu (o čemž teda sakra pochybuju xD)
hum co dál? asi si pudu udělat popcorn, abych byla jaksepatří tučná a mohla se ze schodů valit jak koule XD A z toho vyplývá co? Mno... asi to že už ukončim tenhle absurdní článek kterej by se dal nazvat třeba "myšlenková žumpa" xD

Grroum
(sjetá xD)

Teorie negativního působení školství na... bla bla bla

11. ledna 2009 v 19:15 | Ellie
Může mi někdo vysvětlit proč na tu školu v poslední době s takovou oblibou seru? Uhm, asi ne, ale jestli to takhle půjde dál (a jakože půjde, protože, jse, přiznejme si to líná a nedokopu se k aktivitě, obzvlášť když ani nemám motivaci, páč minule co jsem se učila, tak jsem dostala ne zrovna známku svých snů, která by dopovídala času strávenýmu nad učenim) tak budu asi krapet v háji. Už teď mám nepatrně obavy o svojí fyziku ze který mi momentálně velice vtipně vychází 4, kterou bych na tom vízu mít fakt neměla...
Proč ne? Protože mám neblahé tušení, že by se to rodičovstvu nelíbilo, byť má v tomhle dle svých slov liberální přístup (nemá, ať si mluví co chce). Achjooo Poslední dobou to fakt stojí za čimdál větší h.... Jop chtělo by to trochu optimismu.. okej takže zejtra Tomíkovi něco udělám, když už nám dá tu super písemku, která zpečetí mé pozemské dny.

Adios

Grroum
(značně otrávená při pomyšlení na tu debilovinu jménem škola)

Pod stromeček chci...!

10. prosince 2008 v 21:34 | Ellie
Koukám, že poslední dobou tu nepíšu buď vůbec nic nebo když už, tak jen to Me & Diary jak nějakej super emák xD Jop, je to tim, že jsem lína uploadnout obrázky (co jsem slíbila už před x dněma) a taky proto, že nemám jaksi teď kolem Vánoc (a ono vlastně ani jindy xD) moc času.
Ne, nebudu říkat, že se to změní. Nezmění, dokud mě tenhle blog zas nechytne což nevim kdy a jak a jestli vůbec to přijde. Teď jsem spokojená s tím (povětšinou...) co tu je, design tu taky ještě nechám i když v hlavě se mi už líhne nápad na novej, ale ten si nechám až na dobu kdy se budu opravdu nudit xD
Á propos, zjišťuju, že tenhle blog se stává až nechutně známým v okruhu lidí mě blízkých, což znamená jednu (možná i více ale tahle je nejmarkantnější) věc; a to že nemůžu psát už takový ptákoviny jak jsem psala doposud, protože tu je nebezpečí, že si to přečtou lidé/tvorové co by neměli. Achjo, já tak nesnášim cenzuru!
Co dále? Asi nic moc... Hehe ale když už jsem se rozepsala po dlouhé době tak se aspoň podělím o to co chci k Vánocům a to co bude následovat v reálném světě. Takže: chci bicí, nic tak hroznýho, sousedy rušit nebudu tož pohoda, jen těch cca 10-14 tisíc jaksi nemám. Jeden by si řekl jo Vánoce, to je dobrá příležitost k tomu dostat takovejhle dárek, jenže ouha... realita je horší, a to taková, že opět dostanu velký kulový, v důsledku čehož asi budu za a) bivakovat u PC na nevimčem protože tu novou židli ke compu taky nedostanu a za b) si budu muset po Novym Roce hledat nějakou tu otrockou brigádu, jinak se můžu s bubnama i zdravym sezením rozloučit. Tož asi tak.. takže doufám, že vy obstojíte tváří v tvář "duchu Vánoc" líp jak já a ty svoje přání si vydupete ;) Sayonara!

So snowy...

24. listopadu 2008 v 22:03 | Ellie

Jojo snížek, ten má Ellie ráda xD Ale dost už. Měla bych psát o něčem co má hlavu a patu, jako například o tom co sem v příštích dnech snad přibyde; půjde o soubor mých malůvek ze sešitu, který jsem si speciálně vyčlenila na kresbičky in da school (ooo bože tam je fakt nuda) a jelikož už je milý sešit skoro zaplněný, řekla jsem si že si zaslouží být nějakým způsobem archivován a s jistými cenzurami (ano i já občas kreslím chlípnosti.. no jen do mě, ukamenujte mě xD) zveřejněn, tedy aspoň pro úzký okruh publika mého blogu.
Ale jdeme dál... co by vás tak mohlo zajímat? Ehm například teď mě napadlo, že opravdu nemůžu dělat investigativní žurnalistiku.. a ani žádnou jinou žurnalistiku, na to jsem prostě poleno, psát umim jen o sobě a o naprostých ptákovinách, a to ještě takovým způsobem ze kterého by jeden blil.. ehm pardon zvracel xD
Dosti už ale o tom co rozhodně dělat nebudu a přesuňme se k tomu co rozhodně v nejbližší budoucnosti dělat budu a to: horolezení! Jop, dračice se dala na horolezení a zjistila že ji to děsně baví. To je totiž tak, u nás v malém Brodečku otevřeli horolezeckou stěnu a já jediná jsem byla ochotná tam jít s Leošem vyzkoušet jí, nakonec sem tam byla sice zatím jen dvakrát, ale už teď jsem na tom silně závislá :-D
Další věc na které jsem závislá je už trošku privátnější takže o ní se tu rozepisovat nebudu, ale stačí toliko říct, že dělám čest svému znamení, když jsem to konečně rozsekla xD Kdo ví, ví. Kdo ne... má smůlu, anebo štěstí, podle toho za co považuje to že mě zná xD
Mno a další věci vám už nenapíšu protože mi jde House! xD

Grrroum, Ellie
(vyjímečně vyrovnaná a ani ne moc mimo xD)

Paralelní realita by se šikla

10. listopadu 2008 v 19:59 | Ellie
Znáte ten úplně neskutečně blbej pocit, když ste něco fakt totálně pos*ali? Heh jop je to fakt na prd.. v mým případě se dá obecně vysvětlit na větě "Radši lituj toho cos udělal než toho žes to neudělal." Už nikdy doufám neudělám tu samou chybu protože to užírání se těma "co by kdyby" a apod. je fakt děsný. Ale stále mám ještě kousek naděje, že to půjde napravit, sice za cenu vlastní sebedestrukce (nu dobrá jen si trošku pošramotim hrdost, ale co bych pro tu sviňu na L neudělala xD). Tedy já v to doufám, ale je taky možnost, že náprava/omluva/cosi nebude přijato a pak se dámy a pánové připravte na perné chvilky se mnou.. budu mít totiž sakra blbou náladu pokud to vůbec přežiju... a jestli to přežiju tak už nikdy se nebudu pokoušet o podobný ptákoviny, na to vemte jed. Ale jestli to vyjde.. jestli to vyjde, tak bůhví co bude dál :-)

Action dragon(ess)!!

30. října 2008 v 19:57 | Ellie
What The Fuck is this??!! Ehm fájn, začátek článku už bychom měli (úspěšně?) za sebou, čili můžeme pokračovat ve sdělení... a tím je? ehm nečekejte nic extra, jen se po dlouhý době zas vaše azurová dračičanda vykecá a bude klid xD

Chci vás kupříkladu informovat o tom, jak jsem před x dněma (věci odehrávající se dýl jak týden nazpátek jsou pro mě opravdu hoooodně dávné) zatáhla tělák (a to prosím pěkně bez omluvenky :-P) a odjela do Práglu abych si zapogovala na Fixu (milujuuu) a Horkýže. Jop, už je to tak, byla jsem přítomna na fakt ohnivé (!!) akci pořádáné opravdu hnusným pivem, který se dá jako jediný pít na fesťácích: Gambrinusem.. ale dost o pivu šlo o akci jménem Gaudeamus igitur, která byla už jako asi 8. nebo 9. ročník pořádaná ku příležitosti začátku nového akademického roku :-)

Shrnutí týdne na prd...

12. října 2008 v 14:56 | Ellie

Tak o čem psát? Nu... třeba o tom co mě potkalo za posledních pár dní? Jestli to teda někdo chce pak číst tak proč ne koneckonců, je to jen a jen pár hodin mýho života xD

Tančíš, tančíme tančíte...

5. října 2008 v 23:34 | Ellie
Jen krátké postesknutí.. :) Jak už jsem párkrát zmínila, chodím do tanečních. Hmm což o to sranda tam občas je, ale málokdy tam narazíte na někoho s kym by se dalo tancovat tak abyste si z toho něco odnesli. A z toho vyplývá, že ani po čtyřech hodinách neumim skoro nic, anebo tak málo a špatně, že s vidinou za týden se konající prodloužené se mi stahuje hrdlo "mírnou" předtuchou trapasu... A protože jsem dračice tvrdohlavá a za svym si jdoucí, rozhodla jsem se že ten týden využiju co nejlíp a začnu samovýukou tance ;D
Začala jsem už dneska a to s tím nejlehčím co mi uvízlo v paměti z těch složitějších tanců s obrátkou: Jivem. A musím uznat že to skutečně k něčemu bylo sice to byl docela záhul tancovat asi hodinu a půl po pokoji skoro bez přestávky, ale přineslo to kýžené výsledky. Jive už teď umím vcelku obstojně, možná, že i pan Játro by koukal jakže to dělám tu spojku, protože s cvikem přišly i určité nadstavby typu kroucení zadkem a jiných okras xD Jsem prostě king :-D
Nee asi to ne ale minimálně Jive už mám za sebou, zato zítra mě čeká waltz a valčík.. což jsou u mě hororový tance který mi ale vůbec nejdou. Což může dosvědči i chudák Václav, kterej nejspíš právě kvůli tomu na poslední taneční už radši nepřišel xD. Takže teď mě čeká už jen závěrečný večerní shrnutí Jivových kroků a pak hurá na vytisknutí receptu na Lasagně co se zítra pokusim uvařit (haaa bojte se!!). Jop a nesmějte se ale dračici asi začal tanec bavit :-P Tak zatim grroum ;)

Grrrroum, Ellie
(na podpatkách natěšená na první tóny písničky k Jivu xD)
 
 

Reklama