Sny zabíjí...hmyz taky

23. března 2007 v 23:12 | El |  Povídky (by Elbereth) ©
Stála uprostřed pokoje se skleničkou vody, bosá, v pyžamu a dívala se na hodiny, které ukazovaly přesně 2:30. V pokoji byla tma, kterou narušovalo jen červenavé světlo digitálních hodin ukazujících čas na který čekají všechna nadpřirozená stvoření. Právě teď a nikdy jindy se můžou naplno osvobodit a škodit. Ne nadarmo se říká, že v tuhle chvíli je noc nejtemnější a tma nejděsivější.
Ale tohle dívka nevěděla a právě když se otočila, aby položila skleničku na noční stolek, spatřila za oknem gigantickou hmyzí nohu. Sklenička jí vyklouzla z ruky a s třeskotem, který doprovázel její jekot, se roztříštila o zem. Rozběhla se ke dveřím, ale to už jí na rameno dopadla obří kudlančí noha. Neváhala a vytrhla se jí, aby vzápětí doběhla k její jediné záchraně: vysokým dřevěným dveřím vedoucím pryč od těch odporných stvůr… sáhla na kliku a rozrazila dveře s takovou silou, že ve zdi zůstal otisk kliky. Jenže za dveřmi se namísto schodiště vedoucího do kuchyně, rozléhalo dětské pískoviště s prolézačkami, velké tak, že nedohlédla na jeho konec.
V očích se ji zračil strach a snad i trocha hysterického šílenství. Otočila se, aby viděla na dveře, kterými přišla. Ale kam jen oko dohlédlo, rozprostíralo se jen pískoviště, žádné dveře, žádná možnost úniku. Stála bezradně uprostřed tohoto bizardního světa a za jejími zády se začaly mihotat podivné temné skvrny, vzduch byl najednou těžší a dusivější. V prostoru nad její hlavou viselo nehybně nejméně deset odporných přerostlých kudlanek s rudě žhnoucíma očima a nestvůrnými tesáky, jež jim vyčuhovaly z doširoka se šklebící tlamy. Hnilobný puch, který z netvorů vycházel, donutil dívku aby se ohlédla. Pohled, který se jí naskytl byl opravdu děsivý, tím víc, že proti nim neměla žádnou šanci.
Zmocnil se jí neovladatelný strach. A strach byl to po čem tito démoničtí tvorové lačnili nejvíc, tedy nejvíc hned po krvi… Bylo to jako když cvaknete vypínačem. V jednu chvíli ji pozorovali ze vzduchu, tak jako sleduje pavouk svou lapenou kořist, a vzápětí se na ni vrhli s dravostí žraloka. Dívka stačila jen krátce, ale velmi silně vykřiknout, pak jí jeden z démonů prudce trhnul hlavou do pravého úhlu a ona se ponořila do tmy….
Tma. Probudila se s trhnutím a zírala do tmy, která byla všude kolem v jejím pokoji. V jejím pokoji… ach byla to jen noční můra, zlý sen. Vyskočila z postele a jen tak naboso seběhla po schodech do kuchyně pro sklenici vody na uklidnění. Vrátila se zpět do pokoje a zastavila se uprostřed, aby si dopřála pořádný doušek chladivé vody, která spláchne zbytky strachu. Najednou strnula a její zrak padl na digitální hodiny, které její tvář barvily svým světlem do krvava. Ukazovaly přesně 2.30 a když se vzápětí otočila, aby položila na noční stolek skleničku, která jí z rozklepaných rukou klouzala, zahlédla za oknem hmyzí nohu…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nef Nef | 8. dubna 2007 v 18:31 | Reagovat

Trochu sem se u toho dokonce i bála!!!

2 Ellie (admin) Ellie (admin) | 8. dubna 2007 v 20:25 | Reagovat

Fakt? tak to je pro mě ta nejvyšší pocta, horory sou proto aby se někdo u čtení bál ;)

3 Kalandra Kalandra | Web | 6. srpna 2008 v 11:49 | Reagovat

Eeh... O.o takže všecko od začátku!?!... dost... děsaplný :P... dobře popisuješ děj, pocity a spol. ;o)

4 Ellie (admin) Ellie (admin) | 6. srpna 2008 v 13:14 | Reagovat

Kalan: Jo všechno od začátku se všem adetailama >P já jsem zláááááá :D Tadyto mě napadlo v buse cestou ze školy tak co bys chtěla :D autobusy jsou děsivý a taky se pořád opakujou xD

Díky to že je to děsaplný je pro mě pochvalou nejvyšší *hug* A díky vůbec za všechnu chválu kterou me tu zavaluješ :P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama